Jedna zajímavost pro ty z vás, kteří se poslední dobou zaměřují na měny emerging markets (EM) zemí. Poměrně značný výprodej, kterým si většina měn v tomto koši prochází, zanechává stopu také na úrovni implikované volatility. Ta v minulých týdnech výrazně vzrostla a v porovnání s volatilitou sedmi nejvíce obchodovaných měn je rozdíl mezi majors a EM měnami na FX nejvyšší od začátku evropské dluhové krize z roku 2011. Spread se nyní začíná přibližovat úrovni tří procentních bodů. Cena zajištění proti cenovým výkyvům se tak v EM regionu zvyšuje, což není dobrá zpráva zejména pro zahraniční firmy, které v problematických zemích podnikají a vyvádí zisky například ve formě dividend.
Čím je takto výrazný nárůst spreadu způsoben? Jedná se především o efekt silného dolaru, který dál těží z utahování měnové politiky v USA. Zatímco v časech nízkých amerických sazeb kapitál z USA do EM regionů odtékal za vyšším výnosem, v poslední době se díky rostoucím sazbám v USA vrací zpět, což tyto měny neblaze pociťují. Bude-li tento trend pokračovat i do budoucna, centrálním bankám v EM regionu pravděpodobně nezbude nic jiného než se smířit s vyšší inflací, nebo začít uvažovat o tom, že importují přísnější měnovou politiku z USA a začnou se zvyšováním domácích sazeb. Dopad tohoto efektu na světovou ekonomiku je sice během na dlouhou trať, rozhodně se však může jednat o riziko, se kterým by se do budoucna na trzích měl počítat. Obzvláště bude-li růstový trend na dolaru pokračovat.
