Klouzavé průměry

  • Technická analýza
  • Příručky
  • ABC investování
4 minute(s)
Jedním z nejoblíbenějších nástrojů technické analýzy jsou klouzavé průměry, které jsou podrobněji vysvětleny níže. Každá obchodní strategie by měla obsahovat konkrétní informace nejen o tom, kdy může být obchod otevřený, ale také o systému řízení rizik, který snižuje vaše ztráty. To zvyšuje celkovou pravděpodobnost dlouhodobého obchodního úspěchu.

Co jsou klouzavé průměry

Klouzavý průměr je ukazatel sledování trendů založený na minulých cenách. Jak naznačuje název, slouží ke sledování trendu, což znamená, že buď roste, nebo klesá v souladu s trhem. Ceny finančních aktiv mohou kolísat a rychle se měnit. Klouzavé průměry pomáhají vyhladit cenový pohyb a tím usnadňují identifikaci trendů. Klouzavé průměry se navíc používají nejen k určení směru trendu, ale také ke vstupu do obchodu. Zjistěte, jak fungují dva nejoblíbenější klouzavé průměry a jak je můžete použít při obchodování.

Jednoduchý klouzavý průměr (SMA)

Jedním z nejoblíbenějších nástrojů pro technickou analýzu je jednoduchý klouzavý průměr - Simple Moving Average (SMA), který se vypočítá sečtením zavýracích cen daného trhu za zvolený počet období a následně vydělením tohoto čísla počtem daných období.

Většina klouzavých průměrů vychází ze zavíracích cen. Desetidenní jednoduchý klouzavý průměr je součet zavíracích cen posledních deseti dnů dělených deseti. Jak naznačuje jeho název, klouzavý průměr je průměr, který se pohybuje. Staré údaje jsou smazány, protože jsou k dispozici nová data. To způsobí, že průměr se bude pohybovat v čase. Zde je návod, jak lze SMA vypočítat:

Denní zavírací ceny: 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22

  • První den 10-ti denního SMA: (11 + 12 + 13 + 14 + 15 + 16 + 17 + 18 + 19 + 20) / 10 = 15,5
  • Druhý den 10-ti denního SMA: (12 + 13 + 14 + 15 + 16 + 17 + 18 + 19 + 20 + 21) / 10 = 16,5
  • Třetí den 10-ti denního SMA: (13 + 14 + 15 + 16 + 17 + 18 + 19 + 20 + 21 + 22) / 10 = 17,5

Obecné pravidlo je, že když se trh dostane pod klouzavý průměr (tj. shora dolů), a to celým tělem svíčky, ne jen jeho knotem, pak je to signál, že medvědi získávají sílu a že je větší pravděpodobnost, že trh začne klesat. Zde je příklad:

Upozorňujeme, že předložené údaje se týkají údajů o výkonnosti v minulosti, a nejsou proto spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.

Na druhé straně, pokud se trh dostane nad klouzavý průměr (tj. zdola nahoru) celým tělem svíčky, je to signál, že býci získávají sílu a že trh bude pravděpodobně stoupat.

Upozorňujeme, že předložené údaje se týkají údajů o výkonnosti v minulosti, a nejsou proto spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.

Samozřejmě můžete použít více různých klouzavých průměrů s různými obdobími. Mnoho obchodníků používá více než jeden (například 50 a 100 nebo 100 a 200), aby získali lepší přehled o současných trendech na trhu a kdy se trend může obrátit. Obecným pravidlem je, že čím delší je průměr, tím je hladší a tím silnější je trend (jak je znázorněno na grafu níže):

Upozorňujeme, že předložené údaje se týkají údajů o výkonnosti v minulosti, a nejsou proto spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.

Exponenciální klouzavý průměr (EMA)

EMA ve srovnání s SMA přisuzuje větší váhu a důležitost nejnovějším cenám a nižší váhu starším cenám za vybrané období. To dává exponenciálním klouzavým průměrům výhodu rychlejší reakce na kolísání cen než v případě jednoduchého klouzavého průměru. Na druhé straně to může být považováno za nevýhodu, protože EMA je náchylnější k falešným signálům.

Upozorňujeme, že předložené údaje se týkají údajů o výkonnosti v minulosti, a nejsou proto spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.

Každý obchodník by měl zvážit výhody a nevýhody EMA a rozhodnout se, jak klouzavé průměry využije.

Jak používat klouzavé průměry

Existují různé způsoby použití klouzavých průměrů, ale v tomto článku se podíváme na:

  1. Použití jednoho klouzavého průměru
  2. Použití dvou klouzavých průměrů

Použití jednoho klouzavého průměru

Když je na graf použit jeden klouzavý průměr, nákupní signál vznikne, když graf protne klouzavý průměr tělem svíčky zespoda nahoru. Na druhou stranu, prodejní signál nastane, když graf protne celým tělem svíčky klouzavý průměr zhora dolů.

Upozorňujeme, že předložené údaje se týkají údajů o výkonnosti v minulosti, a nejsou proto spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.

Ve výše uvedeném příkladu byl aplikován klouzavý průměr SMA s periodou 50 na graf zlata. Jak vidíte, trh nejdříve poskytl nákupní signál, po němž dále rostl. Později trh protnul SMA shora a poskytl prodejní signál, po kterém trh klesal.

Použití dvou klouzavých průměrů

Když se používají dva klouzavé průměry s dvěma různými obdobími, vzniká nákupní signál, pokud klouzavý průměr s kratší periodou protne klouzavý průměr s delší periodou směrem zdola nahoru. Naopak prodejní signál vzniká, když klouzavý průměr s kratší periodou protne klouzavý průměr s delší periodou zhora dolů.

Upozorňujeme, že předložené údaje se týkají údajů o výkonnosti v minulosti, a nejsou proto spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.

Ve výše uvedeném příkladu byly na grafu DE30 použity dva klouzavé průměry - SMA s periodou 50 (modrá čára) a SMA s periodou 100 (bílá čára). Nákupní signál vznikl, když SMA 50 protnul SMA 100 zdola nahoru a následně trh rostl.

Mějte však na paměti, že všechny indikátory a oscilátory často poskytují i falešné signály, a proto je třeba je používat s dalšími nástroji technické analýzy. Když všechny nástroje, které používáte, naznačují stejný směr pro trh, zvyšuje se pravděpodobnost úspěchu obchodu.

Indikátor zpoždění

Jak jste viděli v příkladech výše, klouzavé průměry mohou poskytnout slušné obchodní signály. Nicméně je běžným jevem, že cennový pohyb proběhne nějakou chvíli před příchodem signálu a signál ke vstupu do obchodu je tedy zpožděný. Je to proto, že se tento pohyb stále vytváří a ukazatel vypočítává hodnoty z historických cen, a nikoli z těch, které se právě utváří. To by si měl obchodník při používání klouzavých průměrů pamatovat. Ačkoli SMA a EMA mohou být výkonnými nástroji, měly by být používány s opatrností.

Tento materiál je marketingovou komunikací ve smyslu čl. 24 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (MiFID II). Marketingová komunikace není investiční doporučení ani informace doporučující či navrhující investiční strategii ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/958 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro technická ujednání pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících nebo navrhujících investiční strategie a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo náznaků střetu zájmů nebo jakékoli jiné rady, a to i v oblasti investičního poradenství, ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Marketingová komunikace je připravena s nejvyšší pečlivostí, objektivitou, prezentuje fakta známé autorovi k datu přípravy a neobsahuje žádné hodnotící prvky. Marketingová komunikace je připravena bez zohlednění potřeb klienta, jeho individuální finanční situace a nijak nepředstavuje investiční strategii. Marketingová komunikace nepředstavuje nabídku k prodeji, nabídku, předplatné, výzvu na nákup, reklamu nebo propagaci jakýchkoliv finančních nástrojů. Společnost XTB S.A. organizační složka nenese odpovědnost za jakékoli jednání nebo opomenutí klienta, zejména za získání nebo zcizení finančních nástrojů, na základě informací obsažených v této marketingové komunikaci. V případě, že marketingová komunikace obsahuje jakékoli informace o jakýchkoli výsledcích týkajících se finančních nástrojů v nich uvedených, nepředstavují žádnou záruku ani předpověď ohledně budoucích výsledků. Minulá výkonnost nemusí nutně vypovídat o budoucích výsledcích a každá osoba jednající na základě těchto informací tak činí zcela na vlastní riziko.