Česko uvolňuje rozpočtová pravidla a chystá rekordní investice 💰

Česká republika uvolňuje svá rozpočtová pravidla, aby vládě umožnila výrazně zvýšit investice financované dluhem. Poslanecká sněmovna dnes přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a definitivně schválila změnu, která umožní hospodařit s podstatně vyšším deficitem, než dovolovala dosavadní pravidla.

Ministryně financí Alena Schillerová změnu obhajuje tím, že je nezbytná pro splnění vládního programu. Kabinet premiéra Andreje Babiše plánuje rozsáhlé investice a podle ministryně by mělo jít o nejvyšší kapitálové výdaje v historii Česka.

Více peněz má zamířit do infrastruktury a energetiky

Vláda chce využít relativně nízkého zadlužení České republiky ve srovnání s řadou dalších evropských zemí a prostřednictvím vyšších výdajů urychlit modernizaci ekonomiky. Peníze mají směřovat především do dálnic, nemocnic a rozvoje jaderné energetiky.

Vyšší investice však budou znamenat také rychlejší růst státního dluhu. Vláda už dříve uvedla, že deficit státního rozpočtu pro rok 2027 bude vyšší než letošních 310 miliard Kč, neměl by však překročit hranici 400 miliard Kč.

Podle předchozích pravidel by přitom schodek mohl dosáhnout maximálně přibližně 150 miliard Kč. Schillerová takový limit označila vzhledem k investičním plánům vlády za nepřijatelný.

Deficit má zůstat pod evropským limitem

Přestože stát plánuje výrazně vyšší schodek, vláda očekává, že celkový deficit veřejných financí v příštím roce dosáhne přibližně 2,8 % HDP. Česko by se tak stále mělo nacházet pod hranicí 3 % HDP, kterou stanovují evropská fiskální pravidla.

Ministerstvo financí zároveň předpokládá, že deficit veřejných financí bude v následujících letech postupně klesat. Klíčové tak bude, zda vyšší zadlužení skutečně povede k investicím, které podpoří budoucí ekonomický růst a zvýší produktivitu české ekonomiky.

Česko patří mezi méně zadlužené země EU

Zdroj: Eurostat

Česká republika vstupuje do období vyšších investic s relativně nízkým veřejným dluhem. Podle dat Eurostatu dosahoval hrubý dluh sektoru vládních institucí na konci roku 2025 přibližně 44,2 % HDP, tedy výrazně pod průměrem Evropské unie ve výši 81,7 % HDP i pod maastrichtskou hranicí 60 % HDP.

Ve srovnání se sousedními zeměmi je rozdíl rovněž výrazný. Rakouský dluh dosahoval 81,5 % HDP, maďarský 74,6 % a slovenský 61,4 %. Nižší zadlužení tak dává Česku větší fiskální prostor pro financování infrastruktury, energetiky nebo dalších strategických projektů. Současně ale platí, že tento náskok se může při dlouhodobě vysokých rozpočtových schodcích postupně zmenšovat.

Prezident i rozpočtová rada varují před riziky

Uvolnění pravidel ale vyvolává kritiku. Prezident Petr Pavel zákon původně vetoval a proti změně se postavila také Národní rozpočtová rada. Kritici upozorňují především na riziko zhoršení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Spor se tak netýká pouze velikosti schodku, ale především otázky, zda je současná relativně nízká úroveň českého zadlužení důvodem k větším investicím, nebo zda by si stát měl vytvořit rezervu pro budoucí ekonomické a demografické problémy.

Pro finanční trhy bude důležité také tempo růstu státního dluhu. Vyšší potřeba financování může znamenat větší objem emisí českých státních dluhopisů a v delším horizontu ovlivnit jejich výnosy i náklady státu na obsluhu dluhu.