Putin straší investory

17:16 25 January 2022

Dobrá nálada na finančních trzích z počátku roku nevydržela dlouho. Investoři se bojí a riziková averze roste. Sešlo se hned několik faktorů, které trhy negativně ovlivňují. Kromě chystaného utahování měnové politiky v USA jde především o potenciální invazi Rusů na Ukrajinu. Jak moc zaplatíme za rusko - ukrajinský konflikt?

Boj už trvá téměř dekádu

Začněte investovat ještě dnes nebo vyzkoušejte demo zdarma

OTEVŘÍT OBCHODNÍ ÚČET VYZKOUŠET DEMO Stáhnout mobilní aplikaci Stáhnout mobilní aplikaci

Nemělo by se zapomínat na skutečnost, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je dlouhodobou záležitostí. Trvá minimálně posledních 8 let. Začal s příchodem demokratických změn po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Přestože země vyhlásila nezávislost v roce 1991, tak Rusko dlouhodobě Ukrajinu řadilo do sféry svého vlivu. Ukrajina byla pro Rusko nejdůležitější z postsovětských republik. Situace vedla k anexi Krymu, kterou Evropa ani USA nedokázaly zastavit. Následovaly další vojenské akce na východě Ukrajiny, které s ruskou podporou vedly k odtržení části ukrajinského území. Posun Ukrajiny k Západu v posledních letech vyprovokoval Rusko, které se opět rozhodlo jednat.

Řekli si Evropané o problémy sami?

Pravdou je, že Západní Evropa je částečným viníkem současné situace. Ambiciózní energetická politika spojená s naivním přístupem k ruské zahraniční politice učinila Evropu více a více závislou na importech energií a dalších surovin z Ruska. Ještě před 10 lety teklo do Evropy z Ruska jen 30 % zemního plynu. Nyní se však podíl vyšplhal až na 47 %. V geopolitických hrách se jedná o silnou kartu, kterou se Rusko nebojí vytáhnout. A to v situaci, kdy rostoucí ceny komodit roztáčí inflaci do nevídaných výšin.

Trhy započítávají riziko konfliktu

Investoři začali brát konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vážně. Aktuální reakce na trhu už je vyšší než v roce 2014, kdy proběhla anexe Krymu. I když samozřejmě nemůžeme oddělit další faktory, které na trh v danou chvíli působí. Hlavní ruský index RTS50 už ztratil 30 %, a to i přes růst na komoditních trzích, které tradičně podporují ruské akcie. Mezi největší oběti patří finanční instituce, na které by mohly dopadnout sankce (například by mohly být ruské banky odstřiženy od globálního finančního systému, podobně Gazprom dosud vydělával na napjaté situaci na trhu s plynem).

Stojí za zmínku, že geopolitická rizika jsou pro investory specifická. Tržní reakce je obvykle pouze krátkodobá a situace se rychle vrací do normálu, pokud se napětí podaří snížit. Zatím jsme se však na tuto úroveň nedostali.

Za konflikt zaplatí každý

Vojenské konflikty jsou špatné téměř vždy. Západní kultura stojí na lidských právech a ochraně lidského života, zvláště pokud se jedná o civilisty, kteří by měli umírat kvůli ambicím svých vůdců. Bohužel takto se to v konfliktech obvykle děje. Ruská invaze by však kromě obětí přinesla také masivní ekonomické škody. Největším obchodním partnerem Ukrajiny je možná překvapivě Čína. Polsko a Německo následují na druhém a čtvrtém místě z pohledu importů. Nesmíme však zapomínat ani na exporty, které jsou zvláště důležité v současné krizi dodavatelsko - odběratelských řetězců. Ukrajina směřuje podstatnou část vývozu do Polska, Německa, Itálie, Nizozemí a Španělska. Často se zapomíná také na roli Ukrajiny v pěstování zemědělských plodin. Ne nadarmo se zemi přezdívá obilnice Evropy. Obdělává se více než polovina území, přičemž oblasti na hranici s Ruskem hrají klíčovou roli. Snížené exporty pšenice by mohly vést k citelnému nárůstu cen potravin v mnoha světových zemích.

Důležitou roli hraje také zemní plyn. Rusko limituje své exporty plynu do Evropy už několik měsíců. Spojené státy se snaží poskytovat alternativní zdroje, ale v případě naprostého odstřižení ruského plynu by nedokázaly dodávky z Ruska plně nahradit. Dosud LNG však pozitivně působil na snížení ceny suroviny. Další vzestupy importu však nejsou příliš reálné. Kontrakty na zemní plyn jsou dlouhodobé povahy a produkce je již alokována do jiných zvláště asijských zemí. I pokud by se však podařilo do Evropy přesměrovat vyšší objemy plynu, tak by chyběla dostatečná infrastruktura pro jeho distribuci na evropském kontinentu. Do takového extrému se však pravděpodobně nikdo nebude chtít dostat. Celkem 3/4 exportů ruského plynu směřuje do Evropy a zastavení tohoto toku by výrazně poškodilo ruskou ekonomiku. I pokud by se však situace vyvíjela příznivě, tak evropští spotřebitelé nemohou v této sezóně počítat s výrazným cenovým poklesem plynu, a to ani v případě mírného průběhu zimy. Situace se zkrátka jen tak do starých kolejí nevrátí. Pokud vůbec.

Jiří Tyleček
Analytik XTB

Sdílet
Zpět