Proč hodnota íránské měny spadla na nulu?

Kurz íránského rijálu je už dlouhé období pod tlakem, který znovu eskaloval v posledních měsících. V roce 2025 oslabil rijál proti dolaru o téměř 50 %. Dle dat společnosti Bloomberg je kurz rijálu nyní zhruba na úrovni 1,5 milionů íránského rijálu za jeden americký dolar. Při zaokrouhlení tak vychází jeho hodnota na nulu. Neplést s „oficiálním“ kurzem riálu, který je regulován a dostupný pouze pro vybrané jednotlivce, armádu a některé vládní instituce v Íránu. Prakticky nikdo na trhu za „oficiální“ kurz neobchoduje a používá se třeba k sestavení tamního státního rozpočtu. Oficiální kurz, který stanovuje tamní centrální banka, je často výrazně silnější než je skutečnost.  

Důvodů pro takto zásadní znehodnocení měny je celá řada. Jedním z hlavních důvodů je skomírající ekonomika a výrazné omezení vývozu ropy, která je hlavním byznysem Íránu. Omezení vychází z celé řady mezinárodních sankcí a snahy o izolaci, které jsou ve většinou odvetou za nedodržování dohod ze strany Íránu. Podezření míří na pokračující vývoj technologií pro obohacení uranu, výroby jaderné bomby, financování terorismu a agresivní politice proti západu a další.

Slabá ekonomika, sankce, nejistoty a související stupňování nedůvěry v tamní měnu vede k jejímu extrémnímu oslabování. To vede k rozdmýchání inflace, což vede k dalším problémům, které dále tlačí na znehodnocení měny. Vyhlídky, že by tamní centrální banka mohla krizi řešit, jsou nulové. V zásadě neexistuje nezávislost centrální banky. Ta pouze reflektuje potřeby vládnoucího režimu a podtrhuje tak vysokou míru korupce v zemi. Zakomponujme do toho pokles cen ropy a pokles hodnoty měny ropné země na nulu je na světě.

V posledních měsících se k těmto problémům přidalo vyostření konfliktu mezi Íránem a Izraelem, kde nakonec zasahovaly i USA. Přišla nám rozpočtová krize a inflace přesahující 40 %. Inflace je spojená právě s oslabením měny, protože Írán velkou část základního zboží, jako jsou potraviny, dováží. Slabá domácí měna vede k zdražení dováženého. Velká část populace má tak problém zaplatit jen za jídlo. To je jeden z důvodů začátku masových protestů. Odpověď režimu je tvrdá v podobě využití síly proti demonstrantům, represe, vypnutí internetu a další.

Masové protesty a odpověď režimu opět extrémně posílilo nejistoty a podkopalo důvěru v Írán, jeho ekonomiku a zprostředkovaně v jeho měnu, což vedlo k oslabení měny a vlastně zhoršení problémů. Jsme tak v kruhu. Zhoršení problémů vlivem slabší měny povede k dalšímu oslabení měny. Než dojde ke změně režimu a k prosazení reforem.