Čína čelí tzv. priemyselnej recesii. Na jednej strane index spotrebiteľských cien zaznamenal medziročný nárast o 3% (najvýraznejší rast od roku 2013), no na druhej strane, index cien výrobcov klesol oproti minulému roku o 1,2%.
Problém spočíva v tom, že index spotrebiteľských cien neakceleroval kvôli nárastu dopytu v krajine (čo by odzrkadľovalo silnejší hospodársky rast a domácu spotrebu), ale kvôli nedostatočnej ponuke. Čína zaznamenala totiž vysoký nárast inflácie potravín (11,2%, čo je najvyššia miera inflácie v tomto segmente od roku 2011!). Za nárastom cien potravín stojí prasací mor, a teda nedostatok bravčového mäsa v krajine, čo vyústilo k viac ako 69% zdraženiu bravčového.
Začněte investovat ještě dnes nebo vyzkoušejte testovací účet zdarma
OTEVŘÍT ÚČET VYZKOUŠET TESTOVACÍ ÚČET Stáhnout mobilní aplikaci Stáhnout mobilní aplikaciPrečo je problém v rozdielnom raste inflácie?
Najvýraznejším problémom je to, že nárast spotrebiteľských cien (v dôsledku nedostatku mäsa) znižuje životnú úroveň v krajine, ako aj kúpyschopnosť obyvateľstva, čo v konečnom dôsledku urýchľuje spomaľovanie hospodárskeho rastu (krajina sa rýchlejšie približuje k recesii). Na druhej strane, pokles cien výrobcov (v dôsledku nedostatočného dopytu – zahraničného kvôli obchodnej vojne, ale aj domáceho), vedie k poklesu investícií a k ďalšiemu tlaku na znižovanie nákladov tamojších firiem (miezd, pracovných miest), čo zase len prispieva k spomaľovaniu nielen čínskej ekonomiky, ale aj globálnemu rastu inflácie (s čím ma nielen Európa obrovský problém). Čínska centrálna banka však poskytla komerčným bankám dodatočnú likviditu na to, aby došlo k stimulácii ekonomiky. Dáta ohľadom poskytovania úverov, ktoré budú zverejnené tento týždeň, prinesú odpoveď na to, či stimuly centrálnej banky pomohli naštartovať úverovanie, alebo nie. V piatok budú zverejnené dáta rastu HDP za tretí kvartál, kedy sa ukáže, či čínska ekonomika aj naďalej pokračuje v spomaľovaní.
Ale prečo potrebujeme vôbec udržiavať stabilný inflačný rast?
Problémom pomalého inflačného rastu, resp. deflácie je zadlženosť. V prípade deflácie totiž dochádza k tomu, že reálne bude musieť dlžník vrátiť viac, ako si požičia. Teoreticky môže dôjsť k tomu, že firmám budú klesať príjmy (v dôsledku deflácie), ľuďom platy v dôsledku deflácie, ale splátky úverov ostanú na rovnakej úrovni. V tragickom prípade táto situácia môže vyústiť do neschopnosti splácania úverov, čo by mohlo predstavovať v súčasnej situácie vo svete výrazný problém, keďže od 70-tych rokov sa podstatná miera hospodárskeho rastu udržiavala (resp. recesie sa zmierňovali) skrz monetárne stimuly (znižovania úrokových sadzieb, a teda poskytovania úverov). Globálna zadlženosť teda vzrástla, a preto si svet nemôže dovoliť defláciu, pretože by dochádzalo k hromadnej neschopnosti splácania úverov.
Komu ale je svet dlžný?
Iste si mnoho čitateľov kladie túto otázku, no problém je v súčasnom bankovom systéme, ktorý funguje na princípe frakčného bankovníctva. To znamená, že banky počítajú s istou mierou rizika pri poskytnutí úveru, a teda zjednodušene povedané, na to aby poskytli úver potrebujú mať len rádovo niekoľko jednotiek percent kapitálu z výšky poskytovaného úveru. Banky teda poskytovaním úverov v podstate z ničoho vytvárajú peniaze (resp. svoje vlastné peniaze napakujú a ich požičiavajú). V prípade výraznej neschopnosti splácania, by sme teda videli hromadné bankroty a rapídny zánik peňazí (agregáty M2, M3 by konvergovali ku agregátu M1). „Našťastie“ máme centrálne banky, ktoré sú tu na to, aby takýmto veciam predchádzali.
Tento materiál je marketingovou komunikací ve smyslu čl. 24 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (MiFID II). Marketingová komunikace není investiční doporučení ani informace doporučující či navrhující investiční strategii ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/958 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro technická ujednání pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících nebo navrhujících investiční strategie a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo náznaků střetu zájmů nebo jakékoli jiné rady, a to i v oblasti investičního poradenství, ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Marketingová komunikace je připravena s nejvyšší pečlivostí, objektivitou, prezentuje fakta známé autorovi k datu přípravy a neobsahuje žádné hodnotící prvky. Marketingová komunikace je připravena bez zohlednění potřeb klienta, jeho individuální finanční situace a nijak nepředstavuje investiční strategii. Marketingová komunikace nepředstavuje nabídku k prodeji, nabídku, předplatné, výzvu na nákup, reklamu nebo propagaci jakýchkoliv finančních nástrojů. Společnost XTB S.A., organizační složka nenese odpovědnost za jakékoli jednání nebo opomenutí klienta, zejména za získání nebo zcizení finančních nástrojů, na základě informací obsažených v této marketingové komunikaci. V případě, že marketingová komunikace obsahuje jakékoli informace o jakýchkoli výsledcích týkajících se finančních nástrojů v nich uvedených, nepředstavují žádnou záruku ani předpověď ohledně budoucích výsledků. Minulá výkonnost nemusí nutně vypovídat o budoucích výsledcích a každá osoba jednající na základě těchto informací tak činí zcela na vlastní riziko.