Pšenice pokračuje v korekci, klesla na nejnižší úroveň od 10. července 🚩 Sucho, El Niño a Černé moře zůstávají v centru pozornosti

Futures na pšenici na burze Chicago Board of Trade korigují část svého nedávného růstu, ceny však zůstávají výrazně nad úrovněmi ze začátku roku. Po téměř čtyřech letech nepřetržitého poklesu se ceny pšenice začaly zotavovat, protože si investoři stále více uvědomují zhoršující se fundamenty trhu. Tentokrát však problém nezpůsobuje jediná událost, ale kombinace sucha, narušení exportu z oblasti Černého moře a rostoucí nejistoty kolem globálních dodávek hnojiv.

Od začátku roku 2026 futures na pšenici vzrostly téměř o 25 %. Důležité je, že tento růst proběhl bez náhlého nabídkového šoku, jaký trh zažil po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Současná struktura trhu je podstatně složitější.

Na jedné straně investoři započítávají horší vyhlídky letošní sklizně. Na druhé straně rostou logistická rizika spojená s exportem z oblasti Černého moře. Právě tato kombinace vrací do cen futures na pšenici rizikovou prémii.

Černé moře se opět stává problémem

Ruské raketové útoky na přístavy v Oděse spolu s ukrajinskými útoky na lodě a infrastrukturu v Azovském moři výrazně narušily export z regionu. Zvýšená rizika pro ruské černomořské přístavy zároveň zvýšila náklady na přepravu i pojištění. Dopad je již patrný v datech, protože celkový vývoz obilí z oblasti Černého moře byl na konci července o více než 40 % nižší než před rokem.

To je mimořádně důležité, protože Rusko a Ukrajina společně představují přibližně 32 % světového obchodu s pšenicí. Část ukrajinského exportu lze přesměrovat po železnici nebo přes Dunaj do rumunských přístavů, tyto trasy jsou však dražší a jejich kapacita je omezená. Ani Rusko nemá jednoduchou alternativu, protože baltské a arktické přístavy se nacházejí daleko od hlavních pěstitelských oblastí a nejsou připraveny odbavit srovnatelné objemy.

Sucho začíná negativně ovlivňovat globální produkci

Druhým hlavním faktorem růstu cen je zhoršující se výhled počasí. Rozsáhlé sucho zasáhlo velkou část severní polokoule a nejnovější prognózy USDA poukazují na výrazný pokles produkce u většiny největších světových exportérů pšenice.

Klíčové prognózy zahrnují:

• Produkce sedmi největších světových exportérů pšenice by měla v marketingovém roce 2026/27 klesnout přibližně o 11 %.
• Světový export pšenice by se měl snížit přibližně o 7 %.
• Produkce pšenice v USA by měla klesnout přibližně o 26 %, přičemž export by mohl klesnout téměř o 15 %.
• Produkce pšenice v Kanadě by měla klesnout přibližně o 15 %.
• Austrálie by měla snížit výměru osevu pšenice přibližně o 12 % kvůli suchu a vysokým cenám hnojiv.
• Očekává se také nižší produkce v Argentině, přestože rozvíjející se klimatický jev El Niño by mohl část negativních rizik zmírnit.

Přestože vyhlídky sklizně v Rusku a na Ukrajině zůstávají ve srovnání s ostatními producenty relativně příznivé, hlavním problémem již není samotná produkce, ale schopnost efektivně dostat obilí na světové trhy. Logistická omezení se tak stávají téměř stejně důležitým faktorem jako samotné výnosy sklizně.

Trh začíná započítávat vyšší volatilitu

Se zhoršujícími se fundamenty trhu výrazně vzrostla také implikovaná volatilita futures na pšenici. Před vypuknutím posledního konfliktu mezi USA a Íránem se volatilita pohybovala pod svým desetiletým průměrem. Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo prudký nárůst volatility, která následně ustoupila díky nadějím na trvalé příměří. Od začátku července však volatilita opět roste.

To naznačuje, že investoři stále více započítávají riziko dalších narušení dodávek, přestože fyzický nedostatek komodity se zatím neprojevil. Trh již nereaguje pouze na aktuální situaci na straně nabídky, ale také na rostoucí pravděpodobnost, že logistické problémy v následujících měsících ještě více omezí globální dostupnost pšenice.

Rizika přitom dalece přesahují samotnou pšenici. Výpadky exportu ovlivňují také ukrajinskou kukuřici a slunečnicový olej, zatímco Rusko zůstává významným dodavatelem hnojiv včetně močoviny, fosfátů a potaše. Pokračující napětí kolem Hormuzského průlivu navíc zvyšuje obavy o globální dodávky hnojiv, což může zvýšit náklady zemědělské výroby daleko za hranicemi Evropy.

Proč je tento růst cen odlišný od roku 2022

Současný růst cen se výrazně liší od nabídkového šoku po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy trh reagoval na náhlé přerušení exportu z jednoho z nejdůležitějších světových regionů produkujících obilí, přičemž ceny následně rychle klesly po vytvoření alternativních obchodních tras a obnovení části exportu prostřednictvím Černomořské obilné iniciativy.

Dnešní prostředí je odlišné. Přestože je růst cen mírnější, jeho fundamentální příčiny se zdají být podstatně trvalejší. Nižší sklizně, omezenější dostupnost hnojiv, rostoucí náklady na dopravu a přetrvávající geopolitické napětí se navzájem posilují, místo aby šlo o izolované události. Samostatně by pravděpodobně nestačily k vytvoření výrazného býčího trhu. Společně však postupně zpřísňují globální bilanci pšenice a obnovují strukturální rizikovou prémii.

Pokud budou problémy s exportem z oblasti Černého moře přetrvávat a vyhlídky globální sklizně se budou nadále zhoršovat, pšenice může zůstat jednou z fundamentálně nejsilnějších zemědělských komodit během druhé poloviny marketingového roku 2026/27.

Graf pšenice (D1)

Zemědělské komodity zůstávají jednou z tříd aktiv nejcitlivějších na počasí a zároveň patří mezi nejvolatilnější. Pšenice již korigovala přibližně 10 % ze svých nedávných maxim, širší fundamentální obraz však zůstává beze změny. Pokud se po poslední korekci sentiment stabilizuje, kombinace zpřísňujících se očekávání na straně nabídky a zlepšujících se fundamentů by mohla přilákat kupce zpět na trh.