Americký Fed nechal sazby beze změny: tlak na akciové trhy, zlato a hypotéky

Fed dle očekávání ponechal úrokové sazby na stávající úrovni. Vyšší míra inflace a
dobrá čísla z trhu práce v podstatě vymazala jakékoliv sázky na pokles úrokových
sazeb v letošním roce. Jak jsme na začátku roku s analytiky trhů řešili, kolik přijde letos
snížení sazeb, tak nyní je otázka opačná. Trhy nyní zaceňují jeden růst sazeb do konce
roku.
Vyšší úrokové sazby budou mít dopad na finanční trhy. Růst sazeb obvykle tlačí na
oslabení akciových trhů. Firmy na nich si půjčují na své projekty dráž, což se propisuje
do jejich nákladové struktury a zisků. Zároveň s vyššími úrokovými sazbami rostou
výnosy na státních dluhopisech, které slouží jako srovnání či alternativa akciovým
trhům.
Pokud roste bezrizikový výnos, pak je tlak na akciových trzích patrný, protože investoři
zvažují, zda jim vyšší míra rizika na akciových trzích stále dává smysl. Nemusí dojít
k okamžitému obratu, jen k třeba k pozvolné rotaci aktiv, jako jsou akcie či zlato,
směrem ke státním dluhopisům. To bude tlačit jejich ceny dolů. Je ale možné, že kvalitní
výsledky firem tento faktor přetlačí a akciové trhy dále porostou. Jen o něco pomaleji.
Případný růst úrokových sazeb americké centrální banky má dopad na celý svět.
Zprostředkovaně může vést i k dražším úvěrům v České republice. Bankovní domy a
další finanční instituce berou právě očekávanou výnosnost na globálních trzích v potaz.
Pokud roste, tak obvykle požadují vyšší úroky za poskytnutí peněz. Z hlavních dvou
důvodů. Prvním je dražší zajištění pro banky a vyšší výnos na alternativách v podobě
například již zmíněného amerického státního dluhopisu.
Inflační čísla jsou v USA zvýšená. Spotřebitelská CPI inflace v posledním měření
ukázala meziroční růst cen v USA o 4,2 %. Jádrová inflace je na 2,9 %. Rozdíl, který
vidíme, jsou ceny energií, které jsou zvýšené kvůli válce v Íránu. Ale i jádrová inflace
roste. Ještě v únoru letošního roku činila její hodnota 2,5 %. Vidíme tedy, že v USA jsou
přítomny inflační tlaky i mimo energetický sektor. Výrazný růst cen přichází například
v sektoru služeb.
Ještě na začátku roku sázky na snížení sazeb podporoval slábnoucí trh práce v USA.
Fed na rozdíl od ČNB a ECB nesleduje jen inflaci, ale také trh práce, kde cíluje tzv.
plnou zaměstnanost. Hovořilo se proto o tom, že i přes mírně zvýšenou inflaci může
dojít k poklesu sazeb z obav z nezaměstnanosti v USA. Jenže poslední měsíce
americký trh práce pozitivně překvapoval svou silou, kdy více než dvojnásobně
překonal očekávaný vznik nových pracovních míst.

Jenže ani trh práce není v dokonalém rozpoložení. Silná čísla táhne jen několik oblastí
s významným přispěním veřejného sektoru. Není to tedy tak, že by americkým firmám
šlapal byznys a tak všichni hromadně nabírali nové lidi. V soukromém sektoru je nyní
situace low fire low hire. Příliš se nepropouští ani nenabírá. Krátkodobě navíc pomáhá
mistrovství světa ve fotbale, které ale v červenci končí.
V celé situaci navíc hraje důležitou roli jen těžko předvídatelná válka v Íránu. Brzký
konec války a stabilizace cen energií by výrazně pomohla se samotnou inflací, ale i
s ekonomickým růstem, což by vytvořilo další dilema pro americkou centrální banku.
Snížení nejistot a zlevnění energií by podpořilo globální poptávku a hospodářský růst i
v USA, které tvoří zhruba 26 % světového HDP. To by posílilo poptávkové inflační tlaky,
které mohou vyžadovat růst úrokových sazeb. Jenže zlevnění ropy, plynu a dalších
energetických komodit v krátkém období odbourá velkou část inflačních tlaků.
Některé ale přetrvají. Firmy už několik měsíců platí navíc za své vstupy, ať už energie,
hnojiva, plasty, polotovary, lodní dopravu apod. I když přijde pokles ropy, tak lze
očekávat, že inflace bude mírně zvýšená i v dalších měsících. Růst amerických sazeb
se tak zřejmě nevyhneme. Je ale stále otázkou, kdy zvýšení přijde a kolik jich bude. To
vše bude záviset na vývoji makroekonomické situace a války v Íránu.