Mírová jednání podporují opatrné oživení na akciových trzích

V pondělí 18. srpna se v Bílém domě konalo setkání Donalda Trumpa, Volodymyra Zelenského a sedmi evropských lídrů. Lze jej považovat za jednu z klíčových událostí v rámci pokračujících snah o ukončení války na Ukrajině. Ačkoli úplné ukončení konfliktu je stále v nedohlednu, samotné setkání představuje významný krok vpřed.

Nejdůležitějším výsledkem jednání bylo vypracování předběžných zásad týkajících se bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Tento prvek byl uznán jako klíčový jak ukrajinskou stranou, tak západními partnery. Donald Trump navíc oznámil, že Spojené státy spolu s evropskými spojenci podpoří bezpečnost Ukrajiny v rámci budoucí mírové dohody. Poprvé bylo zejména vydáno prohlášení o zárukách podobných článku 5 Severoatlantické smlouvy. Podle Trumpa Vladimir Putin tento koncept přímo neodmítl, což mnoho pozorovatelů považovalo za potenciální průlom.

Atmosféra jednání byla znatelně konstruktivnější než během únorového setkání, kdy Trump a viceprezident Vance otevřeně kritizovali Zelenského. Tentokrát ukrajinský prezident označil jednání za své „nejlepší“ setkání s Trumpem. Evropští lídři také vystoupili jednotně proti ruské agresi.

Důležitým aspektem diskuse byla také otázka vojenské spolupráce. Ukrajina navrhla nákup amerických zbraní v hodnotě 100 miliard dolarů (financovaných Evropskou unií) a samostatnou dohodu o výrobě dronů v hodnotě 50 miliard dolarů. Tato opatření mají nejen posílit obranu Ukrajiny, ale také zlepšit její vyjednávací pozici vůči Rusku.

Největším bodem sporu zůstává územní otázka. Putin navrhl, aby Ukrajina postoupila zbývající část Donbasu Rusku výměnou za příměří na ostatních frontách. Trump tento návrh označil za „realistický kompromis“ a naznačil, že je ochoten takové řešení zvážit. Zelenskyj návrh rozhodně odmítl a zdůraznil, že jakékoli změny hranic musí být schváleny celostátním referendem a že drtivá většina Ukrajinců je proti jakýmkoli územním ústupkům vůči Rusku.

Ačkoli schůzka nepřinesla okamžitý průlom v podobě mírové dohody, stanovila základní rámec pro další jednání: koncepci mezinárodních bezpečnostních záruk, možnost přímých jednání mezi Zelenským a Putinem, rozšířenou vojenskou spolupráci a roli USA jako zprostředkovatele v dalších fázích mírového procesu. Současně však pokračující ruské útoky na ukrajinská města během jednání a nejednoznačné signály z Moskvy vyvolávají pochybnosti o skutečné ochotě Kremlu dosáhnout kompromisu.

Události ve Washingtonu, které poprvé po mnoha měsících přinesly reálnou naději na pokrok v mírových jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem, vyvolaly mírnou, ale jasnou reakci na evropských finančních trzích. Ačkoli investoři se nevrhli do rozsáhlých nákupů akcií, mírný růst trhů odrážel opatrný optimismus. Každý signál naznačující možné ukončení konfliktu je vnímán jako faktor, který by mohl zlepšit ekonomické vyhlídky ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Zprávy o připravenosti k mírovým rozhovorům, navrhovaných bezpečnostních zárukách a ohlášené schůzce Zelenského s Putinem proto byly trhem přijaty pozitivně. Investoři vnímají tyto události jako známku větší geopolitické stability, která by mohla pomoci obnovit důvěru v investice ve střední a východní Evropě a urychlit procesy oživení Ukrajiny.

Klíčové evropské indexy zaznamenaly mírný růst: německý DAX posílil o 0,15 %, francouzský CAC 40 vzrostl o 0,5 %, britský FTSE 100 se zvýšil přibližně o 0,15 % a Euro Stoxx přidal kolem 0,4 %. Ačkoli jsou tyto zisky mírné, jasně odrážejí opatrný optimismus investorů ohledně vyhlídek na mír.

Nadcházející týdny budou klíčové. Pokud dojde k přímému setkání Zelenského a Putina a budou formalizovány bezpečnostní záruky, mohlo by to znamenat začátek skutečného mírového procesu. Prozatím však diplomacie zůstává hrou s vysokými sázkami, v níž každé rozhodnutí může mít dalekosáhlé geopolitické důsledky.