Trump obvinil Čínu ze zásahu do voleb ⚠️ Křehké obchodní příměří je v ohrožení 🚨

Americký prezident Donald Trump zveřejnil odtajněné dokumenty, které podle něj dokazují čínské zásahy do voleb ve Spojených státech. Ve svém televizním projevu tvrdil, že Peking získal data přibližně 220 milionů amerických voličů a že část zpravodajské komunity rozsah čínských aktivit záměrně zatajovaly.

Zveřejněné materiály však podle dostupných analýz nepřinesly důkaz, že by Čína změnila registrace voličů, hlasovací lístky, sčítání nebo samotný výsledek prezidentských voleb v roce 2020. Americké zpravodajské hodnocení z roku 2021 naopak dospělo k závěru, že žádný zahraniční aktér neovlivnil technickou stránku hlasování.

Trumpův projev tak znovu otevřel spor o bezpečnost amerických voleb a zároveň může zkomplikovat vztahy mezi Washingtonem a Pekingem. Obě velmoci se přitom snaží udržet obchodní příměří před plánovanými dalšími jednáními na nejvyšší úrovni.

Trump varoval před „šokujícími zranitelnostmi“

• Prezident během přibližně 25minutového projevu uvedl, že odtajněné materiály odhalují zásadní slabiny americké volební infrastruktury. Část zveřejněných dokumentů ale jeho tvrzení přímo nepodporovala nebo se týkala jiných zemí.
• Jeden z materiálů se například zabýval volbami ve Venezuele. Jiný uváděl, že manipulace se systémy pro sčítání hlasů v dostatečně velkém rozsahu by byla obtížná. Další dokument popisoval čínský zájem o volební kampaně, současně však hodnotil, že Peking tehdy neměl v úmyslu tajně měnit výsledek hlasování.
• Získání databází voličů navíc samo o sobě neznamená zásah do voleb. Některé registrační údaje jsou v USA veřejné nebo běžně dostupné politickým konzultantům. Jejich získání proto nelze automaticky ztotožňovat s možností měnit hlasy či výsledky.
• Čína dlouhodobě odmítá, že by zasahovala do amerických prezidentských voleb. Její velvyslanectví před projevem zopakovalo, že se Peking do voleb ve Spojených státech nevměšoval a ani se vměšovat nebude.

Volební bezpečnost se vrací do centra kampaně

• Trump se tématu věnuje několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu, v nichž republikáni obhajují těsné většiny. Prezident znovu vyzval zákonodárce, aby schválili SAVE America Act.
• Návrh by mimo jiné zavedl povinnost předkládat při registraci k federálním volbám doklad o americkém občanství a rozšířil požadavky na identifikaci voličů. Sněmovna reprezentantů legislativu schválila, v Senátu však čelí silnému odporu demokratů a dosud nemá dostatečnou podporu k překonání obstrukce.
• Trump rovněž tvrdil, že jeho administrativa odhalila více než 275 000 osob bez občanství zapsaných ve volebních seznamech ve čtyřech státech. Z projevu však nebylo patrné, kolik z nich skutečně hlasovalo ani zda údaje neobsahovaly chybně označené naturalizované občany.
• Kritici upozorňují, že registrace osoby bez oprávnění a skutečné odevzdání nelegálního hlasu jsou dvě odlišné věci. Dosavadní studie i vyšetřování nacházely případy hlasování lidí bez občanství jen velmi zřídka.

Spor může zasáhnout vztahy s Čínou

• Tvrdá rétorika přichází v citlivém okamžiku americko-čínských vztahů. Washington a Peking se po předchozí obchodní válce snaží udržet křehké příměří a omezit další eskalaci kolem cel, vývozu vzácných zemin a technologických omezení.
• Trump sice Čínu ostře obvinil, zároveň však neoznámil žádné nové sankce ani bezprostřední odvetné opatření. To může naznačovat, že projev měl především domácí politický účel a neměl znamenat zásadní změnu americké politiky vůči Pekingu. Jde však pouze o možnou interpretaci založenou na absenci konkrétních kroků proti Číně.
• Riziko pro trhy spočívá v tom, že Peking může výroky chápat jako politickou provokaci. Zhoršení vztahů by mohlo znovu otevřít otázku cel, exportních omezení nebo přístupu amerických firem na čínský trh.
• Případné zhoršení americko-čínských vztahů by mohlo zasáhnout především technologické a polovodičové akcie, indexy Nasdaq 100, S&P 500, Hang Seng Tech a CSI 300, dále automobilky, průmyslové firmy a společnosti závislé na čínské výrobě či odbytu. Výrazně ohroženy by ale skutečně mohly být také americké zemědělské komodity, zejména sója, kukuřice, pšenice, vepřové a hovězí maso, protože Peking je může využít jako cíl odvetných cel nebo omezení dovozu. Nejcitlivější bývá právě sója, jelikož Čína patří mezi její největší světové odběratele. Pod tlakem by mohly být i ceny mědi, ropy a železné rudy kvůli obavám ze slabšího obchodu, zatímco zlato, americké dluhopisy a bezpečné měny by naopak mohly těžit z růstu nejistoty.