Trump přistál v Číně 🌏

Americký prezident Donald Trump dorazil do Pekingu na první státní návštěvu amerického prezidenta v Číně za devět let. Jeho přílet přichází v mimořádně citlivém období, kdy se dvě největší ekonomiky světa snaží stabilizovat vzájemné vztahy, ale jednání výrazně komplikuje válka s Íránem. Air Force One přistálo na pekingském mezinárodním letišti krátce před 20:00 místního času, kde Trumpa přivítal čínský viceprezident Chan Čeng, vojenská čestná stráž a slavnostní ceremoniál s červeným kobercem. Skutečně důležitá část návštěvy však začíná až následující den, kdy se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem ve Velké síni lidu.

Summit má trvat přibližně 36 hodin a kromě hlavního politického jednání zahrnuje také státní banket, návštěvu Chrámu nebes a neformální čajové setkání v komplexu Čung-nan-chaj, který je sídlem čínského politického vedení. Přestože se Bílý dům snaží prezentovat cestu především jako obchodní misi, geopolitické pozadí je mimořádně silné. Válka s Íránem oslabila Trumpovu domácí politickou pozici a zároveň zvýšila význam Číny, která je největším odběratelem íránské ropy. Právě čínské nákupy poskytují Teheránu důležitý zdroj příjmů, a tím i ekonomickou oporu v konfliktu, který dál znejišťuje globální energetické trhy.

Trump před odletem naznačoval, že chce na summitu upřednostnit hlavně obchodní témata. Zároveň však američtí představitelé dávají najevo, že Írán se jednání zcela vyhnout nemůže. Spojené státy v poslední době sankcionovaly několik čínských firem kvůli nákupům íránské ropy nebo kvůli poskytování satelitních snímků Íránu. Očekává se proto, že součástí rozhovorů bude i otázka příjmů, které Čína Íránu nepřímo zajišťuje, a také možnost čínských dodávek technologií či zbraní. Pro Trumpa může být Peking důležitým hráčem, protože Čína má na Teherán vliv, který Washington sám nemá.

Čínský prezident Si Ťin-pching vstupuje do jednání v poměrně silné pozici. Při předchozím setkání s Trumpem v Jižní Koreji dokázal Peking využít svou dominanci v oblasti vzácných zemin jako vyjednávací nástroj a přimět Washington k ústupu od některých celních hrozeb. Od té doby se Trumpova pozice částečně zkomplikovala. Americký Nejvyšší soud omezil některé možnosti prezidenta při zavádění dalších cel a válka s Íránem snížila jeho politický prostor doma. Přesto Trump naznačuje, že chce během schůzky otevřít i nepříjemná témata, včetně čínských obchodních bariér, role Pekingu na Blízkém východě a přístupu amerických firem na čínský trh.

Významnou součástí cesty je také americká podnikatelská delegace. Trump do Číny přivezl šéfy předních amerických firem, včetně Elona Muska z Tesly, Tima Cooka z Applu a Kellyho Ortberga z Boeingu. Na poslední chvíli se k delegaci připojil také šéf Nvidie Jensen Huang, čímž se do centra pozornosti dostala umělá inteligence, polovodiče a technologická konkurence mezi USA a Čínou. Trump chce podle svých vyjádření požádat Si Ťin-pchinga, aby Čína více otevřela svůj trh americkým podnikům. Pro Washington jde o snahu získat nové obchodní příležitosti v zemědělství, energetice, letectví a technologickém sektoru, zatímco Peking bude pravděpodobně usilovat o udržení přístupu ke klíčovým technologiím a zmírnění amerických omezení.

Jedním z hlavních ekonomických cílů summitu má být prodloužení obchodního příměří, které obě země uzavřely loni v říjnu. Tato dohoda vedla ke zmírnění některých cel a exportních kontrol, včetně omezení týkajících se vývozu vzácných zemin do Spojených států. Před Trumpovým příletem jednali americký ministr financí Scott Bessent a čínský vicepremiér Che Li-feng přibližně tři hodiny v Jižní Koreji, aby připravili půdu pro jednání na nejvyšší úrovni. Trhy budou sledovat, zda se oběma stranám podaří zabránit nové eskalaci obchodní války, která by v současném prostředí drahé ropy a geopolitického napětí mohla poškodit globální ekonomiku.

Citlivým tématem bude také Tchaj-wan. Trump uvedl, že chce se Si Ťin-pchingem mluvit o amerických dodávkách zbraní pro tento ostrov, přičemž před cestou do Číny odložil balík zbraní v hodnotě 14 miliard dolarů. Tento krok vyvolal kritiku části amerických zákonodárců z obou stran, podle nichž může odklad narušit dlouhodobou podporu Washingtonu vůči Tchaj-peji. Spojené státy se přitom po desetiletí vyhýbaly tomu, aby s Pekingem předem konzultovaly prodeje zbraní Tchaj-wanu. Pro Si Ťin-pchinga je však tato otázka mimořádně citlivá a už dříve Trumpa varoval, aby s ní zacházel s maximální opatrností.

Do jednání se může dostat také případ bývalého hongkongského mediálního podnikatele Jimmyho Laie, který byl odsouzen k 20 letům vězení za obvinění ze spolupráce se zahraničními silami a pobuřování. Trump už dříve naznačil, že chce jeho případ znovu otevřít. Přítomnost ministra zahraničí Marca Rubia, kterého Peking v minulosti sankcionoval za kritiku čínského postupu v Sin-ťiangu a Hongkongu, navíc ukazuje, že summit nebude pouze obchodní záležitostí, ale také testem širších politických vztahů mezi oběma mocnostmi.

Celkově lze říci, že Trumpova návštěva Číny představuje jeden z nejdůležitějších geopolitických momentů současnosti. Na jedné straně stojí snaha stabilizovat obchodní vztahy a otevřít nové možnosti pro americké firmy, na druhé straně však summit probíhá ve stínu války s Íránem, napětí kolem Tchaj-wanu a technologického soupeření. Výsledek jednání může ovlivnit nejen vztahy mezi USA a Čínou, ale také ceny energií, globální obchod a náladu na finančních trzích. Pokud se oběma lídrům podaří prodloužit obchodní příměří a alespoň částečně snížit napětí, může to být pro trhy pozitivní signál. Pokud však jednání ztroskotají na Íránu, Tchaj-wanu nebo technologických omezeních, může se vztah Washingtonu a Pekingu rychle vrátit do konfrontační fáze.