Zapojí se Bělorusko do války?

Může Bělorusko přímo vstoupit do války proti Ukrajině na straně Ruska?

Tento scénář stále není základním scénářem, ale zároveň už přestal být fantazií. Pro trhy by znamenal růst geopolitického rizika, tlak na regionální měny, možné posílení amerického dolaru a návrat kapitálu do obranného sektoru.

Návrat hrozby ze severu?

Téma plného zapojení Běloruska do války proti Ukrajině na straně Ruska se v médiích pravidelně vrací od roku 2022. Tehdy byly poslední ruské jednotky vytlačeny ze severních ukrajinských území po neúspěšné ofenzivě vedené z běloruského směru.

Od té doby Bělorusko podporuje Rusko mnoha způsoby. Poskytlo vojenskou infrastrukturu, kasárna, nemocnice, logistické zázemí a operační prostor. Podílelo se také na aktivitách podporujících ruské údery. Přesto se režim v Minsku snažil udržet své zapojení pod hranicí otevřené války.

Proto mohou další náznaky, že Bělorusko stále může vstoupit do konfliktu, vyvolávat únavu. V praxi však scénář přímé účasti Minsku už není čistou spekulací. Stal se tématem, které je třeba analyzovat, sledovat a případně započítat do cen.

Otázka, kdy dojde k eskalaci

Klíčová otázka zní: proč by Kreml čekal více než 4 roky, než jeho nejbližší spojenec vstoupí do války až nyní?

Zdroj: Bloomberg Finance

Odpověď může spočívat ve zhoršující se situaci Ruska na frontě. Stále více analytických center upozorňuje, že ruská válečná mašinérie ztrácí momentum. V čistém vyjádření Rusko území neztrácí, ale dostupné síly a zdroje se skutečně zmenšují. Kreml může dojít k závěru, že pokud Bělorusko nevstoupí do války v blízké době, nemusí se do ní zapojit vůbec.

Tichá mobilizace je důležitější než jaderné zbraně

Přibývá náznaků pomalé, ale konzistentní změny postoje Běloruska. Zprávy o postupné mobilizaci běloruských sil se objevily už na začátku roku. Od té doby nabývají na rozsahu, i když způsobem, který nepřitahuje velkou mediální pozornost.

V kontextu jaderných cvičení za účasti Běloruska a Ruska je potřeba chladné hodnocení. Jaderné zbraně zůstávají především nástrojem rétorického tlaku. Taková cvičení však mohou odvádět pozornost od praktičtějších prvků eskalace, tedy mobilizace záloh a rozšiřování infrastruktury.

Pro NATO je důležitější než samotná jaderná rétorika to, zda Minsk skutečně zvyšuje připravenost k operacím poblíž ukrajinské hranice. Podle ukrajinských vojenských představitelů probíhá rozšiřování infrastruktury směrem k Ukrajině.

To je významnější signál než samotná propagandistická prohlášení.

USA a diplomatický tlak

Zájem o Bělorusko nyní neprojevují pouze ukrajinští vojenští představitelé, ale také Spojené státy. Dne 21. května prezident Ukrajiny varoval, že jakýkoli přímý pokus Běloruska zapojit se na straně Ruska by se setkal s ničivou odpovědí.

Důležité jsou také zprávy agentury Bloomberg. Podle nich měly USA údajně požádat Ukrajinu o zmírnění sankcí na vývoz běloruských hnojiv. Cílem by bylo snížit závislost Minsku na Rusku. To ukazuje, že nejde pouze o bojiště, ale stejně tak o ekonomiku a obchod.

Právě v takových momentech bývá riziko často špatně oceněno. Trh předpokládá, že jeden konflikt částečně slábne, protože pozornost se přesouvá jinam. Eskalace zahrnující Bělorusko by proto nebyla jen vojenskou událostí, ale také narativním šokem pro investory.

Má Bělorusko reálnou kapacitu k útoku?

Navzdory rostoucímu riziku zůstávají praktické schopnosti Běloruska omezené. Běloruské ozbrojené síly jsou malé a ve stavu částečného úpadku. Rusko zase už nemá rezervy, které by mu umožnily snadno obsadit dalších několik set kilometrů hranice.

Terén mezi Běloruskem a Ukrajinou je velmi obtížný. Husté lesy, bažiny, řeky a omezený počet zpevněných silnic výrazně ztěžují rychlý manévr. Jedna z klíčových tras vede přes černobylskou vyloučenou zónu.

Ukrajina během let války výrazně opevnila svou severní hranici. Pokus o průlom by mohl pro Bělorusko a Rusy skončit katastrofou. Vstup Běloruska do války by proto nutně neznamenal efektivní ofenzivu.

Pro Rusko by však eskalace přes Bělorusko mohla být pokusem vynutit si politické, diplomatické a vojenské ústupky dříve, než ztratí iniciativu nebo schopnost řízené eskalace.

Co by to znamenalo pro trh?

Pro finanční trhy by přímý vstup Běloruska do války znamenal především signál eskalace konfliktu, který někteří investoři už považovali za částečně deeskalovaný nebo směřující ke konci.

Reakce by mohla být rychlá, i když její rozsah by závisel na skutečných vojenských krocích.

Nejpravděpodobnější dopady jsou:

Pokles cen dluhopisů v regionu a růst geopolitické rizikové prémie.
Tlak na měny střední a východní Evropy, včetně polského zlotého.
Posílení amerického dolaru jako měny „bezpečného přístavu“.
Výprodej akciových indexů, zejména lokálních.
Návrat kapitálu do obranných společností, hlavně těch, které v posledních měsících zaznamenaly výrazné poklesy.

Nízká pravděpodobnost, vysoké riziko

Vstup Běloruska do války stále není základním scénářem. Riziko zůstává omezené slabostí běloruské armády, obtížným terénem, ukrajinským opevněním a potenciálně velmi vysokými politickými náklady pro režim v Minsku.

To ale neznamená, že lze toto téma ignorovat. Bělorusko by nemuselo vyhrát jedinou bitvu, aby změnilo geopolitický a tržní kontext.