Pasivní vs. aktivní investice: Který přístup je pro vás lepší?

Pasivní investování je postaveno na jednoduché myšlence dlouhodobého růstu prostřednictvím sledování tržních indexů. Tento přístup nabízí nižší poplatky, snadnou správu a minimální zapojení investora. Správci pasivního majetku obvykle neprodávají cenné papíry, a to ani v případě, že jsou zaměřeni na růstové akcie. Strategie „buy and hold“ je základem tohoto přístupu, což umožňuje těžit z tržního růstu bez nutnosti častých změn v portfoliu.

Aktivní investování naopak usiluje o překonání trhu prostřednictvím výběru konkrétních akcií a správného načasování nákupů a prodejů. Aktivní investoři a tradeři analyzují tržní data, technické indikátory a aktuální makroekonomické či politické události, aby maximalizovali výnosy. Tento přístup je častý nejen u akcií, ale i u derivátů, jako jsou futures kontrakty, kde se spekuluje na krátkodobé pohyby trhu. Wall Street tak poskytuje příležitosti k rychlému zisku, ale vyžaduje důkladnou analýzu a zkušenosti.

Průměrný roční výnos z fyzického zlata (zelená linie), indexu S&P 500 (oranžová linie) a desetiletých amerických státních dluhopisů (červená linie). Obvykle během recesí (šedá barva) byly akciový trh a výnosy z dluhopisů pod tlakem, zatímco výkonnost zlata překonala výkonnost rizikovějších aktiv. Současně, jakmile se ekonomika začala normalizovat, roční výnosy akcií i dluhopisů překonávaly zisky ze zlata. Upozorňujeme, že předložené údaje se týkají údajů o výkonnosti v minulosti a nejsou proto spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. Zdroj: XTB Research

Historicky bývá pasivní investování úspěšnější než aktivní strategie, zejména při dlouhodobém horizontu. Indexové fondy, jako je S&P 500, často poráží aktivní správce díky nižším nákladům a stabilnímu růstu. Aktivní přístup však může nabídnout vyšší krátkodobé výnosy, zejména v nestandardních tržních podmínkách. Přesto je považován za rizikovější, vyžaduje odborné znalosti a značné úsilí. I když může přinést nadprůměrnou výkonnost, nikdy nelze zaručit, že tomu tak bude.

Volba mezi pasivním a aktivním investováním závisí na cílech investora, jeho toleranci k riziku, finanční situaci a investičním horizontu. Oba přístupy lze také kombinovat – například prostřednictvím investičních plánů, které kombinují dlouhodobou strategii s rizikovými nástroji, jako jsou CFD (kontrakty na vyrovnání rozdílů), jež jsou určeny pro aktivní obchodníky.

Pasivní investoři často volí nástroje, jako jsou ETF (burzovně obchodované fondy), dluhopisy nebo akcie, jejichž hlavním cílem je finanční jistota a dlouhodobé zhodnocování kapitálu. ETF přitom mohou zlepšit finanční plánování díky nízkým poplatkům a možnosti obejít se bez služeb finančních poradců. Aktivní investoři využívají obdobné nástroje, ale zároveň se zaměřují na kryptoměny, komodity, forex a další pákové produkty, které jim umožňují spekulovat na krátkodobé tržní pohyby. Finanční trhy tak poskytují širokou škálu možností pro investory i správce majetku, přičemž úspěch závisí na správně zvolené strategii a její realizaci.

Základy pasivních a aktivních strategií

V oblasti investičních strategií se pravděpodobně potýkáte s klíčovým rozhodnutím: měli byste se pustit do aktivního investování a pokusit se překonat trh, nebo zvolit pasivní investování a zaměřit se na dosažení tržních výnosů? Aktivní investování vyžaduje taktické a praktické přístupy, zatímco pasivní investování upřednostňuje styl „nastav a zapomeň“. Porozumění výhodám, rizikům a nákladům těchto strategií je klíčem k tomu, abyste je sladili se svými finančními cíli. Co je při tomto rozhodování nejdůležitější? Těchto 5 základních aspektů.

Osobní finanční situace

Aktivní investování: Obvykle vyžaduje vyšší počáteční kapitál kvůli vyšším transakčním poplatkům a nákladům na správu. Vhodné pro investory, kteří si mohou tyto náklady dovolit a zaměřují se na vyšší krátkodobé zisky.

Pasivní investování: Je přístupnější pro investory s různým finančním zázemím díky nižším nákladům. Vhodné pro postupné budování bohatství s menší počáteční investicí.

Tolerance rizika

Aktivní investování: Nejvhodnější pro investory s vyšší tolerancí k riziku. Aktivní strategie často zahrnují spekulativnější investice a snahu o načasování trhu, což může vést k významné volatilitě.

Pasivní investování: Ideální pro investory s nižší tolerancí k riziku. Pasivní strategie obvykle zahrnují dlouhodobé investice do diverzifikovaných portfolií, které zrcadlí celkový trh a mohou mít nižší volatilitu.

Investiční horizont

Aktivní investování: Zaměřuje se spíše na krátkodobé zisky a vyžaduje, aby investoři aktivně sledovali své investice a tržní podmínky, což je vhodné pro ty, kteří plánují kratší investiční horizont.

Pasivní investování: Navrženo pro dlouhodobý horizont, nejlépe vyhovuje investorům s delšími investičními plány, což umožňuje realizovat efekt složeného růstu investic.

Znalost trhu a zapojení

Aktivní investování: Vyžaduje vysokou úroveň znalostí trhu a neustálé zapojení, aby bylo možné činit informovaná rozhodnutí o nákupu či prodeji. Vhodné pro ty, kteří rádi provádějí výzkum a aktivně spravují své investice.

Pasivní investování: Vyžaduje méně času a znalostí na údržbu, což je vhodné pro investory, kteří preferují přístup „nastav a zapomeň“ nebo nechtějí věnovat mnoho času sledování tržních výkyvů.

Finanční cíle

Aktivní investování: Vhodné pro investory s konkrétními finančními cíli, které vyžadují překonání trhu nebo dosažení vyšších výnosů v kratším časovém horizontu.

Pasivní investování: Ideální pro investory, jejichž hlavním cílem je postupné hromadění bohatství nebo spoření na dlouhodobé cíle, jako je důchod, bez pokusů předpovídat pohyby na trhu.

Klíčová úvaha

Při volbě mezi aktivním a pasivním investováním je klíčové zohlednit tyto základy ve vztahu k vaší unikátní finanční situaci, cílům a preferencím. Neexistuje univerzální odpověď a někteří investoři mohou zjistit, že kombinace obou strategií nejlépe vyhovuje jejich potřebám. Správa peněz aktivním způsobem může být zdánlivě jednoduchá, ale rozhodně není snadná. Finanční trh je vysoce konkurenční prostředí.

Návratnost investice od ledna 2008

Upozorňujeme, že předložené údaje se týkají údajů o výkonnosti v minulosti a nejsou proto spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. Zdroj: XTB Research

Návratnost investice od ledna 2016

Upozorňujeme, že předložené údaje se týkají údajů o výkonnosti v minulosti a nejsou proto spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. Zdroj: XTB Research

Návratnost investice od ledna 2020

Upozorňujeme, že předložené údaje se týkají údajů o výkonnosti v minulosti a nejsou proto spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. Zdroj: XTB Research

Poslední roky na akciovém trhu byly velmi příznivé pro investory do indexu S&P 500, společností Microsoft, Apple, McDonald’s a Disney v období od let 2008 / 2016 / 2020 do 25. října 2023.

Důležité: Strategie nákupu a prodeje mohou být efektivní během období ekonomického růstu, kdy hodnota aktiv roste. Nicméně strategie sledující trendy mohou přinést také značná rizika. Trhy je obtížné předvídat a řídit. Historicky byly směry trendů často jednostranné, což vedlo k popularizaci pasivního investování. Avšak toto nelze nijak zaručit.

Výhody a nevýhody

Aktivní investování je určeno pro zapálené investory, kteří provádějí vlastní výzkum a získávají významné znalosti čtením o investování a oceňování. Aktivně praktikují investování a riskují své vlastní peníze. To vyžaduje hodně času, a ani obrovské úsilí nezaručuje finanční úspěch nebo kapitálové zisky.

Na druhou stranu dlouhodobé investování pomocí metod pasivního investování nevyžaduje tolik času. Obvykle ho využívají jak aktivní spekulanti, tak pasivní investoři. Nejoblíbenějšími třídami aktiv pro dlouhodobé investory jsou bezpochyby ETF (např. na index S&P 500) a dluhopisy. Někteří investoři věřící v dlouhodobý obchodní potenciál určité akciové společnosti rovněž využívají tuto metodu.

Pasivní investování

Výhody

• Jednoduchost: Snadné pochopení a správa, vhodné pro profesionály i začátečníky.
• Časová efektivita: Díky jednoduchosti pasivní strategie (např. prostřednictvím investičních plánů) je časově nenáročná – investování jako součást života, ne jako práce na plný úvazek.
• Nižší náklady: Minimální poplatky díky méně častému obchodování a absenci potřeby aktivní správy.
• Daňová efektivita: Méně transakcí znamená potenciálně nižší daň z kapitálových výnosů. Dlouhodobé držení aktiv dále posiluje daňovou výhodnost.
• Transparentnost: Investice kopírují známé indexy, takže vždy víte, co vlastníte.
• Diverzifikace: Široká tržní expozice snižuje riziko výrazné ztráty z jediné investice.
• Disciplína: Strategie se vyhýbá načasování trhu a drží se dlouhodobého investičního plánu.
• Historický úspěch: Z dlouhodobého hlediska má tendenci překonávat většinu aktivně spravovaných fondů.

Nevýhody

• Pouze průměrné výsledky: Nemůže překonat trh, cílem je pouze napodobit jeho výkonnost a dosáhnout průměrných výsledků (které mohou být i tak více než uspokojivé).
• Omezená flexibilita: Není schopno rychle reagovat na krátkodobé tržní změny nebo příležitosti.
• Poklesy trhu: Plná expozice vůči tržním propadům bez aktivních opatření ke zmírnění ztrát.
• Koncentrační riziko: Některé indexové fondy mohou být výrazně zatíženy určitými sektory nebo akciemi.
• Inflační riziko: Pasivní fondy nemusí rychle reagovat na inflační tlaky.
• Přesycení tržní kapitalizací: Může vést k nadměrné expozici vůči největším společnostem podle tržní kapitalizace.
• Volatilita: Pasivní investování bývá mnohem méně volatilní, ale je třeba mít na paměti, že akciový trh je obecně volatilní, a například Dow Jones během krize v roce 1987 ztratil více než 22 %.
• Chyby ve struktuře: Pasivní investování může vystavit investory tržním zkreslením, což může vést k přílišné expozici v některých sektorech, jako je technologie nebo energetika.

Aktivní investování

Výhody

• Potenciál překonat trh: Cílem je překonat trh prostřednictvím strategického výběru, načasování a kvalitního rozhodování.
• Flexibilita: Možnost rychle přizpůsobit strategie aktuálním tržním podmínkám.
• Řízení rizik: Potenciál vyhnout se propadům nebo volatilním sektorům díky aktivnímu rozhodování.
• Personalizace: Investice lze sladit s osobními hodnotami, vírou, konkrétními finančními cíli nebo osobní situací.
• Využití příležitostí: Schopnost těžit z krátkodobých neefektivit trhu, například z podhodnocených akcií.
• Možnosti zajištění: Lze využít různé techniky ke snížení ztrát.
• Specializace: Zaměření na konkrétní sektory nebo typy investic pro potenciálně vyšší výnosy.

Nevýhody

• Vyšší náklady: Poplatky za správu a transakce mohou snižovat výnosy.
• Nekonzistentní výkonnost: Mnoho aktivně spravovaných fondů dlouhodobě nepřekonává své benchmarky.
• Riziko lidské chyby: Spoléhá na dovednosti a rozhodování investora nebo správce, což může vést k chybám. I kvalitní rozhodnutí nezaručují úspěch vzhledem k povaze a náhodnosti trhu.
• Daňová neefektivita: Vysoký obrat portfolia může vést k vyšším daním z kapitálových zisků.
• Riziko přehnaného sebevědomí: Investoři musí věřit svým schopnostem, což může vést k přehnaně sebevědomému chování.
• Příliš časté obchodování: Nadměrné obchodování může vést k vyšším nákladům, nižším výnosům a psychickému stresu.
• Načasování trhu: Předpovídání pohybů na trhu je obtížné a může být neúspěšné, což vede ke ztrátám kapitálu.

Investiční nástroje

Stejně jako mechanik potřebuje celou sadu nástrojů pro opravu, i investor musí vědět, jaké nástroje může použít k dosažení svých cílů. Nástroje, které využívají dlouhodobí investoři, se často liší od těch, které využívají aktivní investoři. Klíčovým faktorem je však vždy přístup a postoj k typu aktiva. I ETF mohou být použity jako nástroj pro krátkodobou spekulaci. Podívejme se, jakou roli mohou aktiva hrát v závislosti na myšlení investora:

Burzovně obchodované fondy (ETF)

ETF a širší sektor burzovně obchodovaných produktů (ETP) jsou určeny pro dlouhodobé investory. Díky těmto nástrojům mohou investoři investovat do známých indexů, které vykazují dlouhodobou výkonnost, jako jsou S&P 500 nebo Nasdaq 100. Tyto produkty mohou investorům také umožnit expozici vůči Bitcoinu (prostřednictvím ETN) nebo specifickým odvětvím, jako je informační technologie, výroba, robotika, elektromobily, polovodiče atd.

Akcie

Dlouhodobí investoři vnímají akcie jako skutečný podíl na podnikání. To znamená držet je dlouhodobě, často ignorovat krátkodobé cenové výkyvy na obě strany. Akciový trh je řízen aukcemi a nikdo vás nebude nutit prodávat, pokud nepřijmete aktuální cenu a nebudete chtít. Tento přístup napodobuje investiční filozofii Warrena Buffetta. Přináší však i rizika, protože některé společnosti mohou zaostávat nebo dokonce prohrát obchodní souboj se svými konkurenty. Investor se může mýlit při výběru špatných nebo příliš vysoko oceněných firem.

Dluhopisy

Investování do dluhopisů je považováno za méně rizikové. De facto to znamená stát se věřitelem a půjčovat peníze na určitou dobu (doba splatnosti dluhopisu) za pevně stanovený úrok. Největším rizikem je, že dlužník zkrachuje a nesplatí zapůjčené peníze. Investoři do dluhopisů mohou investovat jak do soukromého dluhu (např. vysoce výnosné dluhopisy), tak do veřejného dluhu (státní dluhopisy).

Rozdílové smlouvy (CFD)

ETF CFD

Ačkoliv byly ETF vytvořeny s ohledem na dlouhodobé investory, krátkodobí obchodníci mohou využívat CFD na ETFs, například k otevření pozic v celém konkrétním odvětví. Tímto způsobem mohou například profitovat z nízké výkonnosti sektoru elektromobilů, informačních technologií nebo z poklesu akcií ropných a plynárenských společností.

CFD na akcie

Krátkodobí spekulanti mohou využívat CFD na akcie k těžbě z volatility, například při slabých nebo naopak velmi silných čtvrtletních výsledcích, zprávách aktivistických investorů, varováních před poklesem zisků, oceněních nebo jiných specifických událostech ovlivňujících cenu akcií.

Shrnutí

Na závěr našeho zkoumání se ohlížíme za širokým spektrem aktivního a pasivního investování. Od praktického přístupu aktivní správy po filozofii „nastav a zapomeň“ pasivních strategií jsme prošli cestami růstu portfolia a odhalili detaily každého přístupu. Volba mezi pasivním a aktivním investováním by měla odpovídat finančním cílům investora, jeho ochotě riskovat a délce investičního horizontu. Diverzifikovaný investiční přístup, který může kombinovat obě strategie, pomáhá snižovat rizika a zároveň maximalizovat výnosy. Obě cesty však přinášejí svá rizika i příležitosti, která je potřeba dobře pochopit.