Je Francie příliš velká na záchranu? Nositel Nobelovy ceny varuje před novou dluhovou krizí v Evropě🚨

Francie se dostává pod stále větší tlak finančních trhů a obavy o její veřejné finance začínají připomínat dluhovou krizi eurozóny před více než deseti lety. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman tento týden upozornil, že druhá největší ekonomika eurozóny se nachází na fiskálně neudržitelné trajektorii. Podle něj se Francie mohla dostat ze situace, kdy byla příliš velká na to, aby mohla padnout, do situace, kdy je příliš velká na to, aby ji bylo možné zachránit. Varování přichází v době, kdy výnosy francouzských státních dluhopisů vystoupaly na nejvyšší úrovně za téměř čtvrtstoletí a vláda se potýká s prosazením úsporného rozpočtu.

Dluhopisový trh ztrácí trpělivost

Hlavním problémem Francie je kombinace vysokého veřejného dluhu, přetrvávajících rozpočtových deficitů a politické nejistoty. Podle zářijové prognózy francouzského ministerstva financí by měl veřejný dluh v letošním roce dosáhnout 119,3 % HDP a v roce 2027 vzrůst na 121,7 %. Vláda přitom plánuje konsolidační opatření v celkovém objemu 54 miliard eur, kterými chce snížit rozpočtový deficit z 5,4 % na 5 % HDP. I přes takto rozsáhlé ozdravné úsilí však veřejný dluh zůstane na rostoucí trajektorii. Schválení opatření navíc komplikuje politicky rozdělený parlament a silný odpor veřejnosti.

Nervozita se výrazně projevuje na dluhopisovém trhu. Výnos desetiletých francouzských státních dluhopisů se v posledních dnech přiblížil k hranici 5 %, což představuje nejvyšší úrovně od roku 2002. V pátek však část růstu korigoval a klesl přibližně na 4,83 %. Ještě důležitější je rozdíl oproti německým dluhopisům, který se pohybuje kolem 140 bazických bodů, tedy 1,4 procentního bodu. Německé dluhopisy jsou přitom považovány za referenční bezpečné aktivum eurozóny, takže rozšiřování tohoto rozdílu signalizuje rostoucí rizikovou přirážku, kterou investoři požadují za držbu francouzského dluhu.

Vyšší dluhopisové výnosy přitom mohou vytvořit nebezpečný začarovaný kruh. Když investoři začnou pochybovat o schopnosti vlády stabilizovat veřejné finance, požadují vyšší výnosy. Ty následně zdražují nové půjčky a refinancování stávajícího dluhu, čímž postupně zvyšují úrokové náklady státu. Vyšší výdaje na obsluhu dluhu pak ještě více komplikují snižování rozpočtového deficitu a mohou dále oslabovat důvěru investorů. Tento proces se však do veřejných financí promítá postupně, protože většina stávajících dluhopisů má fixní úročení.

Může se zopakovat evropská dluhová krize?

Krugman upozorňuje, že podobný mechanismus sehrál významnou roli během dluhové krize eurozóny v letech 2010 až 2012. Tehdy rostoucí nedůvěra investorů vyvolala prudké zvýšení nákladů na financování Řecka, Portugalska či dalších jihoevropských zemí. Situaci pomohly stabilizovat zásahy evropských institucí a zejména známé prohlášení tehdejšího prezidenta ECB Maria Draghiho, že centrální banka udělá vše potřebné pro zachování eura.

V případě Francie však může být situace podstatně komplikovanější. Země je druhou největší ekonomikou eurozóny a její veřejný dluh dosahuje přibližně 3,5 bilionu eur. Případná rozsáhlá záchranná operace by proto byla finančně i politicky mimořádně náročná. Krugman zároveň upozorňuje, že pomoc ze strany ECB by byla kontroverzní zejména v situaci, kdy francouzská vláda nedokáže přesvědčit investory o ochotě stabilizovat své veřejné finance.

ECB sice dnes disponuje silnějšími nástroji než během předchozí dluhové krize, včetně programu TPI, který umožňuje zasahovat proti neodůvodněnému rozšiřování rizikových přirážek mezi zeměmi eurozóny. Jeho aktivace je však podmíněna posouzením fiskální udržitelnosti a dodržování evropských pravidel. Centrální banka proto nemůže jednoduše garantovat nízké výnosy francouzských dluhopisů bez ohledu na rozpočtovou politiku země. Bývalý prezident ECB Jean-Claude Trichet proto vyzval francouzské politiky, aby našli kompromis a představili důvěryhodný plán ozdravení veřejných financí.

Riziko pro celou eurozónu

Případné prohloubení francouzské dluhové krize by nemuselo zůstat problémem pouze samotné Francie. Její státní dluhopisy tvoří významnou součást portfolií evropských bank, pojišťoven a investičních fondů. Jejich prudký pokles ceny by proto mohl vést ke ztrátám z přecenění a přesunu kapitálu do bezpečnějších aktiv, především německých dluhopisů.

Dalším rizikem je fragmentace dluhopisového trhu, při které se náklady na financování jednotlivých zemí eurozóny začnou nepřiměřeně rozcházet. Společná měnová politika ECB se pak nemusí přenášet do všech ekonomik stejným způsobem. Rostoucí obavy z francouzského dluhu by tak mohly zvýšit tlak i na další vysoce zadlužené země, evropské bankovní akcie či samotné euro.

Francie zatím nečelí bezprostřední platební neschopnosti a eurozóna má dnes k dispozici silnější ochranné mechanismy než před patnácti lety. Vývoj na dluhopisových trzích však naznačuje, že důvěra investorů není neomezená. Rozhodující proto bude, zda francouzská vláda dokáže představit a prosadit důvěryhodnou konsolidaci dříve, než rostoucí náklady na financování začnou její rozpočtovou situaci dále zhoršovat.

Více o Forexu:

• Forex a trh s úrokovými sazbami
• Forexový broker: Jak začít cestu na měnových trzích
• Obchodování Forexu – Jak investovat do Forex CFD?

Zaujalo Vás toto téma? U XTB můžete obchodovat více než 70 CFD na globální měnové páry!

• Konkurenční spready
• Nízké swapové body, díky kterým můžete držet pozice déle
• Možnost obchodovat už od 0,01 lotu a pár desítek EUR

Kromě široké nabídky instrumentů od nás získáte také vzdělávací materiály – články, e-booky a kurzy zdarma:

• Trading pro začátečníky
• TOP 5 Trading nástrojů Ondřeje Hartmana
• Investování do měn
• Forexový broker: Jak začít cestu na měnových trzích
• Forex a trh s úrokovými sazbami