11:24 · 22. července 2026

Nová tarifní vlna míří na léky i desítky zemí 🌍 Levné léky v USA jsou v ohrožení 🚨

Americký prezident Donald Trump oznámil plán zavést vysoká cla na dovážené generické léky. Výrobcům dal přibližně dva roky na přesun produkce do Spojených států. Firmám, které do srpna 2028 nevybudují výrobu na americkém území, má hrozit dovozní sazba ve výši 100 %. O rok později by se mohla zvýšit až na 200 %.

Cílem opatření je vrátit farmaceutickou výrobu zpět do USA a snížit závislost země na zahraničních dodavatelích. Generické léky se však vyrábějí především v zemích s výrazně nižšími náklady, zejména v Indii, Číně a části Evropy. Přesun produkce do Spojených států proto nemusí vést ke zlevnění, ale naopak k růstu výrobních nákladů a konečných cen.

Generika jsou levnější kopie přípravků, kterým skončila patentová ochrana. Patří mezi ně běžné léky proti bolesti, antibiotika, přípravky na vysoký cholesterol, antikoncepce i některé léky používané při léčbě rakoviny. V současnosti představují více než 90 % všech předepsaných léků v USA, přesto tvoří podstatně menší část celkových výdajů na léčiva.

Právě nízké marže představují hlavní slabinu připravovaného systému. Výrobci generických léčiv často soutěží především cenou a nemají stejný prostor pro absorpci cel jako společnosti prodávající patentované léky s vysokými maržemi. Pokud by clo skutečně dosáhlo 100 %, část producentů by pravděpodobně zvýšila ceny, omezila dodávky nebo z amerického trhu zcela odešla.

Vyšší ceny a riziko nedostatku

Zavedení cel by mohlo narušit dodavatelský řetězec, který Američanům zajišťuje širokou dostupnost levných léčiv. Výstavba nového farmaceutického závodu je kapitálově náročná a podle odhadů může trvat nejméně tři roky, tedy déle než období, které vláda výrobcům poskytla.

Firmy se tak mohou dostat do situace, kdy nestihnou přenést výrobu do USA před zavedením první sazby. Budou si muset vybrat mezi zaplacením cla, omezením marží, zvýšením cen nebo odchodem z některých méně výnosných segmentů.

Největší riziko hrozí u léčiv, kde je na trhu jen několik málo výrobců. Pokud by některý z nich dodávky ukončil, zbývající společnosti nemusí být schopny výpadek rychle nahradit. To by mohlo zvýšit pravděpodobnost nedostatku některých antibiotik, hormonálních přípravků nebo léků používaných při chronických onemocněních.

Opatření tak může mít opačný dopad, než jaký administrativa deklaruje. Místo nižších výdajů za léčiva mohou pacienti čelit vyšším doplatkům, menší konkurenci a větší závislosti na dražších značkových přípravcích.

Indie bude stát v první linii

Nejvýrazněji by nová cla zasáhla Indii, která je největším zahraničním dodavatelem generických léků do Spojených států. Farmaceutické výrobky patří mezi tři nejdůležitější kategorie indického exportu do USA a ve finančním roce 2024–2025 dosáhl jejich objem přibližně 10,5 miliardy USD.

Dodatečná cla na farmaceutické produkty by podle dostupných odhadů mohla negativně ovlivnit více než 40 % indického vývozu do USA, protože by se přidala k již existujícím bariérám na ocel, hliník a automobily.

Investoři na oznámení reagovali poklesem indického farmaceutického sektoru. Index NSE Nifty Pharma oslabil až o 1,9 % a podobnou ztrátu zaznamenala také společnost Sun Pharmaceutical Industries.

Konečný dopad však zatím není zcela jasný. Obchodní dohoda mezi USA a Indií uzavřená v únoru počítala s vyjednaným přístupem ke generickým léčivům a farmaceutickým ingrediencím. Indie se proto může pokusit získat výjimky nebo mírnější sazby.

Citlivost amerického trhu na indickou produkci je dobře patrná například u antikoncepce. Přibližně 65 % tabletové antikoncepce předepsané v USA v roce 2024 vyráběly pouze dvě indické společnosti, Glenmark Pharmaceuticals a Lupin. Výpadek nebo zdražení produkce těchto firem by mohl mít rychlý dopad na pacienty.

Graf dovozu léků z Indie do USA

 

Zdroj: Bloomberg

  • Graf ukazuje výrazně proměnlivý vývoj amerického dovozu léčiv z Indie. Po prudkém růstu na začátku roku 2025 dosáhl dovoz vrcholu poblíž 700 jednotek, následně však během několika měsíců výrazně oslabil a ve druhé polovině roku se pohyboval většinou kolem pásma 170 až 300.
  • Na začátku roku 2026 zůstával dovoz relativně utlumený, během jara však začal znovu růst. Poslední hodnota se přiblížila úrovni 400, což naznačuje obnovení poptávky po indických léčivech. Připravované clo proto přichází ve chvíli, kdy dovoz z Indie opět nabírá na síle.
  • Vývoj zároveň ukazuje, že obchodní toky jsou citlivé na regulační změny, zásoby a načasování dodávek. Pokud by výrobci očekávali zavedení vysokých tarifů, mohou se v příštích obdobích snažit dodávky urychlit a vytvořit zásoby. Po vstupu cel v platnost by naopak mohl následovat prudký propad dovozu, zejména u produktů s nejnižší marží.

Dopad na evropské a izraelské výrobce

Nová politika se netýká pouze indických firem. Významnou část generik pro americký trh vyrábějí také společnosti Sandoz, Teva Pharmaceutical Industries a Viatris.

Sandoz provozuje část výroby v Kanadě a Rakousku, zatímco Teva má rozsáhlou mezinárodní výrobní síť. Vysoká cla by tyto společnosti mohla přimět k přesunu části produkce, uzavření obchodních dohod s vládou nebo k omezení nabídky méně ziskových léčiv.

Z pohledu investorů bude důležité sledovat, jak vysoký podíl amerických tržeb jednotlivé firmy vytvářejí a kolik produkce již nyní pochází z amerických továren. Společnosti s výrobní kapacitou v USA mohou získat konkurenční výhodu, zatímco producenti závislí na dovozu budou čelit růstu nákladů.

Cla míří také na patentované léky

Trumpova administrativa připravuje také tarify až do výše 100 % na některé patentované léčivé přípravky dovážené ze zahraničí. U těchto produktů však mají existovat významné výjimky.

Velké farmaceutické společnosti, mezi které patří například Merck a Eli Lilly, se části nejtvrdších opatření vyhnuly díky dohodám s americkou vládou. Patentované léky navíc mají zpravidla vyšší marže než generika, takže jejich výrobci mohou část dodatečných nákladů snáze absorbovat.

Rozdíl mezi oběma segmenty je zásadní. Zatímco výrobce inovativního léku má často několik let tržní exkluzivity, u generik může stejnou účinnou látku prodávat více konkurentů. Každé zvýšení nákladů proto může rychle změnit ekonomickou smysluplnost výroby.

Nová celní vlna zasáhne desítky zemí

Farmaceutická cla jsou součástí širšího zpřísňování americké obchodní politiky. Dočasná plošná sazba ve výši 10 % má skončit v pátek a administrativa připravuje nová opatření, která by zajistila pokračování cel bez přerušení.

Podle návrhu amerického obchodního zmocněnce by produkty z přibližně 60 obchodních partnerů mohly čelit nejméně desetiprocentní sazbě kvůli údajným nedostatkům v pravidlech proti nucené práci.

Dovoz z Kanady, Mexika, Evropské unie nebo Tchaj-wanu by mohl být zatížen sazbou kolem 10 %, zatímco produkty z Číny, Indie a Japonska by mohly čelit tarifu přibližně 12,5 %.

Spojené státy již současně oznámily 50% clo na část kanadského zboží a 25% sazbu na řadu brazilských produktů. Další vyšetřování se zaměřuje na nadměrné průmyslové kapacity, tato část opatření ale pravděpodobně nebude připravena do pátečního termínu.

Mapa zemí zasažených obchodními vyšetřováními

 

Zdroj: Bloomberg

  • Mapa ukazuje, že připravované americké obchodní kroky mají mimořádně široký geografický rozsah. Vyšetřování týkající se nucené práce se dotýká Kanady, Latinské Ameriky, části Evropy, Ruska, Turecka, Blízkého východu, Austrálie i několika afrických zemí.
  • Ještě širší skupinu představují ekonomiky, které zároveň čelí prověřování kvůli nucené práci a nadměrným průmyslovým kapacitám. Do této kategorie patří významná část Evropské unie, Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a několik států jihovýchodní Asie.
  • Rozložení na mapě naznačuje, že nejde o úzce zaměřený spor s jedním obchodním partnerem, ale o systémovou změnu americké obchodní politiky. V případě zavedení cel mohou být zasaženy dodavatelské řetězce napříč farmaceutickým, automobilovým, technologickým i průmyslovým sektorem.

Co to znamená pro investory

Pro farmaceutické společnosti představuje největší riziko kombinace vyšších nákladů, nutnosti investovat do americké výroby a možnosti ztráty cenově citlivých zákazníků. Výrobci generik mohou být nuceni financovat nové továrny v době, kdy jejich marže již nyní zůstávají velmi nízké.

Krátkodobě mohou těžit společnosti, které mají dostatečnou výrobní kapacitu přímo v USA. Dlouhodobý dopad ale bude záviset na tom, zda vláda poskytne výjimky, odloží termíny nebo uzavře individuální dohody s jednotlivými zeměmi a firmami.

Pro americké pacienty a zdravotní pojišťovny představují tarify riziko vyšších nákladů. Pokud by dovoz levných generik oslabil, mohly by vzrůst výdaje za léky, tlak na pojistné i náklady federálních zdravotních programů.

Celní politika tak vytváří výrazný rozpor. Administrativa chce obnovit domácí výrobu a snížit závislost na zahraničí, avšak krátkodobým důsledkem může být dražší léčba, nižší konkurence a nedostatek některých přípravků.

 

 

Zjistěte o akciích, ETF i obchodování více:

 

Zaujalo Vás toto téma? U XTB můžete obchodovat více než 2000 CFD na akcie!

  • Konkurenční spready
  • Nízké swapové body, díky kterým můžete držet pozice déle
  • Minimální velikost transakce již od 0 EUR
 

Kromě široké nabídky instrumentů od nás získáte také vzdělávací materiály – články, e-booky a kurzy zdarma:

 

 

Další články o indexech a jejich obchodování:

 

Zaujalo Vás toto téma? U XTB můžete obchodovat více než 25 CFD na indexy z různých krajin!

  • Konkurenční spready
  • Nízké swapové body, díky kterým můžete držet pozice déle
  • Možnost obchodovat už od 0,01 lotu a pár desítek EUR
 

Kromě široké nabídky instrumentů od nás získáte také vzdělávací materiály – články, e-booky a kurzy zdarma:

Xuan Quang Dang

Trainee Analyst

Během studia na vysoké škole jsem se v období pandemie COVID-19 (2020–2021) začal aktivně věnovat finančním trhům, zejména investování do akcií. Nejprve jsem se zaměřoval především na fundamentální analýzu společností, později jsem ji doplnil také o technickou analýzu. Největší pozornost jsem věnoval sektorům bankovnictví, energetiky a strojírenství, postupně jsem své analýzy rozšířil také na farmaceutické společnosti, módní průmysl a další odvětví.

Ke konci studia se můj zájem postupně rozšířil také o obchodování komodit, především energetických surovin, jako jsou ropa a zemní plyn. Později jsem své zaměření rozšířil i na drahé a průmyslové kovy a zemědělské komodity (např. káva, kakao, sójové boby). Postupně jsem získal zkušenosti také s obchodováním akciových indexů, měnových párů (Forex) a kryptoměn.

V tradingu kladu důraz především na kvalitní fundamentální analýzu založenou na aktuálních a důvěryhodných zdrojích informací. Technickou analýzu využívám zejména jako doplněk pro identifikaci supportů, rezistencí a síly trendu.

Osobní přístup: „Preferuji disciplinované řízení rizika. Lepší je realizovat menší zisk než držet velkou ztrátu. V tradingu vnímám čas jako klíčovou proměnnou, proto upřednostňuji obchody s jasným vývojem před dlouhodobým držením nejistých pozic.“

Přejít na autora 
22. července 2026, 8:46

Ranní shrnutí: AI společnosti a zlato jsou opět v kurzu? (22.07.2026)

21. července 2026, 17:24

🛢️ Rudé moře, ale indexy nikoli: Dopad blokády na ceny ropy

21. července 2026, 13:12

⚠️ Trump chystá novou tarifní vlnu. Desítky zemí mohou čelit vyšším clům 🚨

21. července 2026, 13:04

🎥 Dohoda s Íránem vs. nízké zásoby v USA


Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 74 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami u tohoto poskytovatele ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků. Investování je rizikové. Investujte zodpovědně. Tento materiál je marketingovou komunikací ve smyslu čl. 24 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (MiFID II). Marketingová komunikace není investiční doporučení ani informace doporučující či navrhující investiční strategii ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/958 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro technická ujednání pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících nebo navrhujících investiční strategie a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo náznaků střetu zájmů nebo jakékoli jiné rady, a to i v oblasti investičního poradenství, ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Marketingová komunikace je připravena s nejvyšší pečlivostí, objektivitou, prezentuje fakta známé autorovi k datu přípravy a neobsahuje žádné hodnotící prvky. Marketingová komunikace je připravena bez zohlednění potřeb klienta, jeho individuální finanční situace a nijak nepředstavuje investiční strategii. Marketingová komunikace nepředstavuje nabídku k prodeji, nabídku, předplatné, výzvu na nákup, reklamu nebo propagaci jakýchkoliv finančních nástrojů. Společnost XTB S.A., organizační složka nenese odpovědnost za jakékoli jednání nebo opomenutí klienta, zejména za získání nebo zcizení finančních nástrojů, na základě informací obsažených v této marketingové komunikaci. V případě, že marketingová komunikace obsahuje jakékoli informace o jakýchkoli výsledcích týkajících se finančních nástrojů v nich uvedených, nepředstavují žádnou záruku ani předpověď ohledně budoucích výsledků. Minulá výkonnost nemusí nutně vypovídat o budoucích výsledcích a každá osoba jednající na základě těchto informací tak činí zcela na vlastní riziko.